Zadlužené Řecko

Asi nikdo z nás by nechtěl být jako fyzická osoba na místě Řecka. Mít dluhy, které nedokážeme splácet ať děláme co děláme. Má vůbec Řecko šanci své obrovské dluhy splatit?

Zatímco u člověka, anebo firmy je to v případě dluhu jednoduché u státu je to problém. Prostě se spočítá kolik jsou příjmy, výdaje a to se porovná s možností splácení dluhu. Pokud to nejde dá se uvažovat o snížení výdajů anebo v horším případě o prodeji nepotřebného majetku na zredukování dluhu. Jak prosté. U státu to ale tak celkem nejde. Jednak nemá možnost jen tak zredukovat náklady na přijatelné minimum a navíc nemůže rozprodat majetek. Ten mu totiž nepatři, ten je společnosti.

Řecko je zřejmě v dluhové pasti. To znamená, že i kdyby udělali cokoliv tak už se z toho nemají jak dostat. U člověka to většinou znamená osobní bankrot. Tedy pokud jej z toho nemá kdo dostat a i v tomto případě je možná lepší jej nechat zbankrotovat a pak mu pomoci dostat jej zpátky na nohy, než uhradit celý dluh. A tady je další rozdíl. Evropská Unie tohle udělat nemůže. Jednak by se to odrazilo na image eurozóny, ale hlavně by to znamenalo problém pro všechny, protože Řecko nejen dluží, ale je i věřitelem. Spousta bank má jeho dluhopisy. Velké společnosti zde mají dceřiné společnosti. Pokud by Řecko padlo stálo by to peníze všech zemí. Možná to bude ten kámen úrazu. Státy eurozóny si teď kupují čas, aby se jejich firmy mohli připravit na nejhorší. Při bankrotu by totiž nedošlo k nějakému prodloužení splátek, třeba na neurčito. Podíl bank a firem by byl značně zredukován. Například v Argentinské krizi (1999 – 2002) přišli věřitelé o 75% všech prostředků. Tedy pokud nějaká banka má ve svém investičním portfóliu nakoupené Řecké dluhopisy a ty tvoří 20% jejich portfólia, najednou by všichni kdo zde mají peníze (investoři, běžní lidé co do něj vložili peníze) přišli o 5%. Když zauvažujete jak omezené jsou úroky na různých fondech v bankách, tedy pokud se nebavíme o spekulacích, tak by to nebylo vůbec dobré.

Jenomže jak z toho ven? Jaké jsou vlastně možnosti? Tvrdě všechno seškrtat na co možná nejnižší míru a podpořit podnikání? S tím by ale musela souhlasit společnost. Asi nejlepším řešením by bylo sehnat nějaký úvěr s nízkou úrokovou sazbou s možností odložit splácení na pár let, ale to takovému dlužníkovi nikdo nedá, leda by to zkusila EU. Jenomže takováto půjčka bude vlastně už od začátku ztrátová. Jednak úroky pod 4% ročně jsou prakticky nevýnosné a hlavně s odloženým splácením třeba o pět let už se dá mluvit o devalvaci měny.

No budou to mít hlavouni v EU hodně těžké. Snad na něco přijdou.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *